Ondřej Vrabec byl na základě úspěšně vykonaného konkurzu jmenován interním pedagogem lesní rohu na AMU v Praze!!! V říjnu povede dva koncerty na Mezinárodním hudebním festivalu Leoše Janáčka!!! 16. 10. bude slavnostně pokřtěno nové CD Bendova komorního orchestru s nahrávkou virtuózního koncertu pro 2 lesní rohy F. X. Pokorného (O.Vrabec/Hana Sapáková)!!!    

5 otázek pro pana Erwina Mosera, spolumajitele alsaského vinařství Charles Wantz


 

 

Vins D´Alsace Charles Wantz je respektované vinařství se sídlem ve mětě Barr (Haut - Rhin). Vyrábí širokou řadu vín z typických alsaských odrůd, včetně kategorie Grand Cru, která by už jen pro svůj poměr znamenité kvality a příznivé ceny neměla uniknou hledáčku milovníka alsaských vín.

 

 

1) Pamatujete si na Vaše první setkání s nápojem Bohů? Co a kdy spojilo Váš osud s vínem?

 

 

Vzpomínám si na to, jako by to bylo včera! Měl jsem to potěšení objevit víno a být zasvěcen do jeho požitků jednou vinařovou dcerou – nebylo nám tehdy ještě ani 20 – a já propadl kouzlu oné dcery i jejímu nápoji lásky : alsaskému vínu. V tom okamžiku to nijak nepředznamenalo můj osud vinaře, zato ale osud mladého muže - protože jsem si ji o pár let později vzal. Vinařem jsem se stal až dlouho po uzavření našeho manželství, kdy mě rodinné okolnosti donutily zapojit se do podniku rodiny mé ženy, vinařství, o které se společně staráme po dvacet let.

 

 

 

2) Co Vás na víně nejvíc přitahuje a fascinuje?

 

 

Určitě je to jeho schopnost překvapit, uvést člověka v úžas, protože je vždy co objevovat pokaždé, kdy ochutnáváte nové víno. A může to být jak víno jiného vinaře pocházející z kterékoliv části světa a nebo prostě nový ročník z naší vlastní výroby. Ve skutečnosti jsou vína Alsace v něčem jako naše děti : i když mají ty samé rodiče, vždycky se od sebe liší a každé z nich má něco, co nás může naučit, něco nového k objevování... Milovník dobrého vína je nutně humanista, je otevřený, zvědavý, tolerantní, dívá se na svět spíše benevolentníma očima a přeje si jen jednu věc : sdílet s ostatními tento vnitřní klid a hlubokou radost, kterou přináší ochutnávání a sdílení dobrého vína. Nezapomínejme na to, že mnoho malých a dokonce i velkých konfliktů bylo vyřešeno za stolem se sklenicí vína v ruce. V těch zemích, kde se nepije víno, nebo kde pití vína skomírá, začíná bujet netolerance a integrismus. Věřím v mýtické ctnosti tohoto nápoje, který velice ovlivnil náš životní styl a doprovázel naši kulturu celá tisíciletí.

 

 

 

3) Z čeho Vám v dnešním vinařském světě naskakuje na čele nejvíce vrásek?

 

 

Na straně jedné je to konkurence, protože je to skutečně bitva, kterou bojujeme po celém světě. Proti sobě zde stojí dva protichůdné koncepty vína : první koncept zastávají výrobci a vinařští obchodníci, kteří vyrábějí víno s láskou a jsou na svou výrobu pyšní, tedy ti, kteří by se doopravdy měli nazývat “vinaři - tvůrci vína”. Za druhým konceptem stojí ti lidé, kteří mají průmyslový přístup a používají mediálně propagovanou image tohoto nápoje, aby vydělávali peníze - těm by se mělo říkat “tvůrci zisku”. Bojím se pomyslet, kdo tento závod vyhraje… Na druhé straně, v mé zemi, ve Francii, je to hlavně image vína a jeho místo ve společnosti, co nám dnes způsobuje obavy; důvody pro to jsou těžko pochopitelné - naši političní představitelé totiž jednají tak, jako by se snažili eliminovat víno z našeho každodenního prostředí a vymýtit konzumaci tohoto přírodního produktu, který nám celý svět závidí a který napodobuje, a to do takové míry, že slušná řada našich konkurentů začíná litovat osudu francouzských vinařů. Ale jiní, ti agresivnější, se radují z této příležitosti a z výhody, kterou jim tím Francie poskytuje. Když se vrátím ke světové konkurenci, francouzský vinař se dnes nalézá v takové situaci, že běží maratón s ostatními běžci z celého světa, avšak k velkému překvapení mu jistý “trenér” začne rozdávat tak silné rány, až mu zlomí nohy a zároveň i nadále požaduje ty nejlepší výsledky a hrozí vztyčeným prstem všem, kteří zaostávají za zahraniční konkurencí. Takové pokrytectví!

 

 

 

4) Na jaké jedinečné, nezaměnitelné znaky Vašich vín jste pyšný?

 

 

Velice skromně :-) odpovím, že : všechna naše vína jsou jedinečná a nesrovnatelná. Snažíme se vyrábět originální vína vytříbená tak, aby splňovala přísné požadavky, a zároveň respektujeme vlastnosti tohoto ryzího daru přírody. To zahrnuje i respekt k typickým vlastnostem regionu, odkud naše víno pochází, půdě a hroznům, ze kterých se zrodilo. Je zcela jasné, že výsledkem jsou pak originální, upřímná, čestná, delikátní a elegantní vína, která vyčnívají mezi jinými s hrdostí, ale přesto bez okázalosti a arogance. Také jsme pyšní na to, že pěstujeme velice vzácné víno zvané Klevener de Heiligenstein, které roste na malé ploše blízko naší vesnice (asi na 30 hektarech). To je velice neobyčejné víno uprostřed rodiny našich vín Alsace. Bylo do Alsace přivezeno jedním z našich předků, Ehrartem Wantzem v 18. století a pravděpodobně pochází z vinic Jury. Toto bílé víno, o které je velký zájem, je báječný partner vysoké gastronomie.

 

 

 

5) Na pustý ostrov si smíte vzít dvě lahve vína. Jednu z Vaší produkce a jednu od konkurence. Které si vyberete?

 

 

Rozhodnutí, na které se ptáte, je velice těžké, a doufám, že takovou volbu nebudu muset nikdy učinit. Nejprve bych si vzal Sylvaner z naší produkce, protože když ho chutnám a zavřu oči, vidím alsaskou krajinu - jak se přede mnou prostírá se svými jemně vlnitými kopci, rozkvetlými loukami a údolími, svými dobrosrdečnými lidmi. Toto víno velice dobře reprezentuje prostředí Alsace a jeho obyvatele. Navíc je to víno, které přátelsky doprovází většinu kulinárních specialit kraje Alsace. Potom bych si s sebou vzal láhev Clos Sainte - Hune, které je pro mne jedním z nejskvělejších vín na světě, o které bych se šťastně podělil s těmi, kdo by mě zachraňovali z mého opuštěného ostrova a nebo (o dost méně potěšující situace), v případě že by nikdo nepřišel - pil bych z této láhve ve svých posledních chvílích, aby mi pomohla šťastně přejít na onen svět.